Při lupénce netrpí jen kůže
Když se řekne lupénka, většina z nás si představí kůži posetou začervenalými ložisky pokrytými silnou vrstvou šupin. Ne každý ale ví, že kožní léze nejsou zdaleka jediným projevem onemocnění. Důsledky zánětlivých procesů postihují celé tělo a mohou vést k řadě vážných zdravotních potíží, od postižení kloubů až po cukrovku nebo onemocnění jater.
Výčet onemocnění provázejících lupénku je poměrně obsáhlý a s postupujícími znalostmi v oblasti medicíny se stále rozšiřuje. Zatímco v některých případech, jako například u psoriatické artritidy, jsou mechanismy jejich vzniku již objasněné, u nemocí cév a srdce a dalších přesnou příčinu prozatím neznáme. O obvyklých i méně častých komorbiditách jsme si povídali s panem docentem Filipem Robem, přednostou a primářem Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.
Zánět kloubů, cukrovka, nemoci střev i deprese
K nejčastějším komplikacím patří psoriatická artritida, která postihuje kolem 30–40 % pacientů s lupénkou. Toto zánětlivé revmatické onemocnění, které se projevuje zejména bolestí, otoky a ztuhlostí kloubů, se většinou rozvíjí až po nástupu kožních projevů psoriázy, přibližně u 10–20 % pacientů ale kloubní forma předchází kožním lézím.
Lidé s lupénkou jsou ve větší míře ohrožení také metabolickými poruchami, jako je dyslipidemie neboli zvýšená hladina tuků v krvi, obezita nebo cukrovka 2. typu – například posledním z jmenovaných onemocnění trpí podle provedených studií okolo 12 % psoriatiků, tedy až dvakrát více, než je tomu v běžné populaci.
Lupénka nešetří ani srdce a cévy. Společně se závažností kožních projevů lupénky stoupá také pravděpodobnost vysokého krevního tlaku. „Ten je společně s výše uvedenými poruchami metabolismu rizikovým faktorem pro ischemickou chorobu srdeční čili nedostatečné prokrvení srdce, infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu,“ říká doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D.
S psoriázou je spojený také častější výskyt jaterní steatózy neboli ztučnění jater, které může vyústit v nevratné poškození tohoto orgánu. Ve vyšší míře trpí lidé s lupénkou také zánětlivými chorobami střev – ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. Záněty se nevyhýbají ani očím. „Pokud se u nemocného psoriázou objeví začervenání oka provázené bolestí, citlivostí na světlo, rozmazaným viděním či zvýšeným výskytem zákalků v zorném poli, je třeba neprodleně navštívit oftalmologa. Viníkem může být uveitida, při níž hrozí v krajním případě až ztráta zraku,“ upozorňuje pan docent.
Svou daň si lupénka vybírá také na psychické pohodě nemocných. Negativní pocity spojené s viditelnými kožními projevy, zvýšená míra stresu, ale zřejmě také samotné zánětlivé pochody v těle zvyšují náchylnost k úzkostem a depresím. Se silnými úzkostmi se potýká odhadem každý pátý pacient s psoriázou, deprese pak trápí přibližně každého čtvrtého nemocného.
Kroky k úspěšné léčbě: zkrocení zánětu i pečlivě plánovaná spolupráce
Zatímco starší typy léčby nejsou cílené a mají tak kromě vlivu na kožní projevy lupénky i četné potenciální nežádoucí účinky, neboť zasahují do procesů buněk v celém těle, moderní léky umí zacílit na konkrétní zánětlivé procesy spojené s rozvojem lupénky. Díky tomu je tato léčba bezpečnější a účinnější. „Příznivé účinky terapie se projeví nejen zhojením kůže, ale také ochranou před poškozením kloubů a dalších orgánů. Riziko rozvoje řady komorbidit se tak snižuje,“ vysvětluje pan docent výhody cílené léčby.
Vzhledem k rozmanitosti průvodních onemocnění je nezbytné léčbu lupénky také pečlivě koordinovat. „Terapie musí být komplexní, multioborovou záležitostí, která staví na spolupráci řady specialistů – dermatologů, revmatologů, ale také kardiologů, internistů, psychiatrů a dalších odborníků. Systém zdravotní péče na tento model není prozatím dobře připravený. Začínají se ale formovat iniciativy, které prosazují konkrétní změny, které mohou přinést výrazné zkvalitnění léčby nemocných s psoriázou.“
„Zodpovědnost je ale také na samotných pacientech,“ připomíná. „Důležité je dodržování léčebného režimu i komunikace s lékaři. Vědět, co nemocní potřebují a jaké jsou jejich představy o léčbě, je pro nás důležité,“ dodává doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D.