Nejčastěji kladené otázky

Lupénka je takzvané multifaktoriální onemocnění – k jejímu rozvoji dochází na základě souhry několika vlivů. Vedle dědičné dispozice k onemocnění se na ní podílí také stres, životospráva, působení hormonů, ale také užívání některých léků nebo přítomnost dalších onemocnění. Výsledkem je narušení funkce imunitního systému, při kterém se určitý druh bílých krvinek dostává do spodních vrstev kůže a spouští zde uvolňování zánětlivých látek. Navenek se chybná reakce imunity projeví nadměrnou tvorbou kožních buněk.

Samotná lupénka dědičná není, dědí se ale dispozice k jejímu vzniku. K rozvoji onemocnění dochází vždy na základě více vnějších i vnitřních faktorů. K častým spouštěčům patří stres nebo hormonální změny.

Psoriáza nepatří mezi infekční onemocnění. Jejího přenosu se proto není třeba obávat.

Kůže osob s lupénkou je citlivá na řadu změn. Zhoršení nemoci může přivodit stres, poranění kůže včetně spálení sluncem, kouření, konzumace alkoholu, některé léky, infekce, hormonální změny, obezita a jiná onemocnění. Na stav kůže má vliv také roční období: projevy lupénky se zhoršují obvykle na jaře a na podzim.

Pro určení stupně závažnosti lupénky používají lékaři několik různých metod. Nejčastěji se můžete setkat s metodou PASI, při které lékař posuzuje nejen procentuální postižení kůže, ale také projevy zánětu jako začervenání a ztluštění kůže či tvorbu šupin. Dermatologa bude také zajímat, jak významně lupénka zasahuje do vašeho života. Dopady psoriázy na kvalitu života dermatologové nejčastěji zjišťují pomocí dotazníku DLQI.

Projevy psoriázy se u jednotlivých pacientů liší rozsahem, intenzitou i místem postižení, ale také formou onemocnění. Nejběžnější formou je plaková psoriáza (známá také jako diskoidní lupénka nebo psoriasis vulgaris), která se vyskytuje u přibližně 80–90 % osob s lupénkou. Souvislé plochy kůže, v nichž probíhá zánět, jsou vyvýšené, červené, často s přítomností bílých nebo stříbřitých šupinek. Kapkovitá (gutánní) lupénka je typická četnými drobnými lézemi, které velikostí i rozložením připomínají drobné kapky. Dalšími formami jsou inverzní lupénka, postihující záhyby kůže, pustulózní lupénka s hnisavými puchýřky především na ploskách chodidel nebo dlaních či vzácná, ale životu nebezpečná erytrodermická lupénka, při níž dochází k zánětu rozsáhlých ploch kůže. Projevy lupénky mohou být zasažené i nehty a klouby.

Nápadné kožní léze, které mohou svědit, bolet nebo pálit, jsou na první pohled nejpatrnějším, ale nikoli jediným příznakem lupénky. Až u 40 % osob s lupénkou se rozvine také postižení kloubů, známé pod názvem psoriatická artritida. Neléčená nebo nedostatečně léčená psoriatická artritida může klouby trvale poškodit, důležitá je proto včasná diagnostika i nasazení odpovídající léčby.

Lidé s lupénkou mají větší pravděpodobnost, že onemocní některým z přidružených onemocnění. Mezi komorbidity kromě již zmíněné psoriatické artritidy patří další autoimunitní zánětlivá onemocnění jako Crohnova choroba či ulcerózní kolitida, ale i cukrovka, některé typy krevních nádorů či deprese a další. Psoriáza rovněž zvyšuje riziko srdečního infarktu.

Nejefektivnějším způsobem léčby lupénky je biologická terapie. Je určena lidem se středně těžkou nebo těžkou formou onemocnění, které dostatečně nereaguje na jiné typy léčby. V současné době jsou v České republice dostupné špičkové preparáty, které umí vyhojit 90–100 % plochy nemocí postižené kůže. Biologickou léčbu předepisují specialisté v certifikovaných dermatologický centrech. Jejich přehled najdete na www.lupenkapodkontrolou.cz/specializovana-centra-pro-lecbu-lupenky/.

Biologická léčba cílí na přerušení biochemických procesů, které vedou k zánětlivé reakci. Pro pacienty je tedy mnohem šetrnější než systémová terapie, která zasahuje do činnosti buněk v celém těle. Bývá také dobře snášená.

Nástup účinků biologické léčby bývá velmi rychlý. První zlepšení stavu pokožky mohou pacienti pozorovat již po jednom až dvou týdnech od zahájení léčby.

Pokud je biologická léčba dobře tolerovaná a dostatečně účinná, je možné ji podávat neomezeně dlouho. V opačném případě vám lékař může nabídnout léčbu jiným biologickým preparátem.